Červenec 2012

Něco jako úvod:)

26. července 2012 v 8:28 | K-chan |  Harajuku fashion
Ahoj, ahoj, případně doré ráno:)
Založila jsem novou rubriku "Harajuku Fashion", z názvu je nejspíš jasné, že sem budou přibývat články alespoň trochu situované do tohoto tématu.

Pro ty, kdo neví, o co jde:
Harajuku móda je několik druhů japonské, převážně extravagantní módy, které začaly vznikat v 80. letech v Tokijské čtvrti Harajuku (ti bystří si všimnou, že odtud pochází název:D).

Tyto druhy, styly, mají všechny společnou ať už menší či větší dávku výstřednosti, v zásadě jsou však styly navzájem odlišné.

Já osobně preferuju Oshare Kei a Decoru, takže se můžete těšit nejvíc na články s touto tématikou, ale snad nezanedbám ani ty ostatní, jako třeba Visual Kei, Lolita a další...:)

Pro ty, co si pod tím nedovedou pořád nic představit a ještě nezačali gůglit tu mám pár obrázků:

Ano, je to chlapec:D Konkrétně Bou, který je nyní už bohužel bývalým členem skupiny An Cafe:( Skupina hraje Oshare Kei hudbu, která je taková veselá a na oblčení je to vidět:D

Tady máme Visual Kei v podání the GazettE, co k tomu říct:D

Tyhle slečny bohužel neznám, nejspíš se jedná o nevinné tokijské spoluobčanky vyznávající Decoru. Je to šílený, ale má to svý kouzlo:D

Nějaká Lolitka:D Nenechte se zmást, lolita není jen o růžové, i když to tak tady může vypadat:D

Gyaru, co jsem tak pochytila, vznikl tenhle styl za účelem napodobyt západní módu. Nejdůležitější jsou vlasy a výrazné líčení, gyaru často také bývají opálené se světlým líčením.

Jsou samozřejmě i další, ale já osobně je třeba už nedokážu ani rozlišit, takže to nechám na jindy:D Přidám ještě pár obrázků, protože se na to hezky kouká:D






Zaujalo vás něco z toho?:)

the GazettE - Cassis

26. července 2012 v 0:07 | K-chan |  J-music a asijská hudba obecně
Reita!!

Nejsem nějak zvlášť fanda do visual keie (nebo jak se to skloňuje), ale the GazettE jsou jedna z mála skupin, který můžu:) Pouštim si je, když už mi ty sladký a veselý písničky, který do mě sestra normálně hustí od rána do večera, lezou krkem:D V zájmu rovhováhy:D

the GazettE - Cassis



















Teď mě to nějak extra chytlo a tahle písnička mi tu hraje už asi podesátý a ještě mě neomrzela:D To se nestává tak často:D

BTW. žeru tu Reitovu (basskytarysta) nosní věcičku, je to stylový a vypadá s tim hrozně roztomile:D Proč to asi nosí?:D

Co mě takhle jednou napadlo

24. července 2012 v 15:44 | K-chan |  Ostatní

Jak jen začít? Hm.. nejlíp asi od začátku, i když to možná bude trochu zdlouhavé:D
K Japonsku a Asijské tvorbě vůbec jsem se dostala už docela dávno, začalo to Narutem, přešlo na další anime, které ovšem musely ustoupit doramě. Jako první jsem viděla Yamato Nadeshiko Shichi Henge a hnedka jsem si to zamilovala. Později když jsem viděla Nobuta wo Produce, začala mě díky Yamapimu víc zajímat i jejich hudba, právě přes tu jsem si zamilovala i Koreu.
A teď už k jádru věci:D Včera večer jsem ležela u notebooku a poslouchala písničky, konkrétně "Hana" od Orange Range, ze které mě vždycky běhá mráz po zádech (miluju ten hlas!). A jak už jsem se pomalu začínala nudit, napadlo mě, čím to, že na mě asijská hudba takhle doléhá a jiná ne? Pokaždé, když najdu nějkej song, kterej se mi líbí, můžu ho poslouchat pořád dokola a nikdy se mi neohraje. To samé u filmů.


Já totiž nejsem takovej ten typ, kterej u smutných scén zadržuje slzičku, u filmu jsem měla na krajíčku snad jen jednou (nevím co to bylo za film, ale Titanic to nebyl). Nevadí mi to, ale ti co sou na tom stejně mi daj za pravdu, že si potom vždycky připadáte jako kyborg, když všichni říkaj jak u toho a toho vyplakali moře:D
Jenže, u doram jako Yamato Nadeshiko, Mei-chan no Shitsuji, Devil beside you atd. jsem se ani já neudržela a nějaká ta slzička snad pokaždé ukápla.
Takže mě přirozeně bylo divný, čím to je. Jediný, co mě napadlo, bylo, že asiati do té tvorby dávají víc emocí. Nemůžem to škatulkovat, stejně jako všude, i tady jsou určitě vyjímky, ale u většiny mých oblíbených písniček mi, jak už jsem zmínila, běhá mráz po zádech. U filmů brečím jako děcko, do knížek se začtu a nemůžu odtrahnout oči, dokud nejsem na konci.
Teď nechci, aby to vyznělo, že ti "západní" mi nejsou dost dobří. Jsem zarytá faninka My Chemical Romance a 30 Seconds to Mars, na Johnyho Deppa a Nikolase Cage nedám dopustit a ráda si přečtu Tolkiena, Kinga nebo třeba Sapkowskiho:)


Takže to je co sem tak nějak měla na mysli, omlouvám se, jestli to nedává smysl:D Napsala jsem to tak, jak jsem nad tím postupně přemýšlela, takže je v tom je trochu bordel:D aspoň vidíte, jak to vypadá v mojí hlavě:D

Dorama: Hana Yori Dango 1, 2 a Finále- recenze

22. července 2012 v 18:09 | K-chan |  Dorama a Anime, Manga

Tak a je tu další recenze:) Tentokrát už je to trochu dýl, co jsem tuhle doramu viděla, ale snad na nic nezapomenu:D
Takže k příběhu:
Příběh je o dívce Makino Tsukushi a jejím komplikovaném a místy směšném životě.
V první sérii o devíti dílech tato chudá dívka navštěvuje snobskou prestižní školu spolu s bohatýma namyšlenýma dětma vysoce postavených japonských rodin. Nesnáší to tam, ale na školné se skládá celá rodina, která je samozřejmě pyšná, že může říct příbuzným a kolegům, kde jejich dcera studuje. A tak Makino jenom zatíná zuby a snaží se to tam nějak přetrpět.
Hlavní příčinou dívčiny nenávisti jsou čtyři extrémně bohatí chlapci, přezdívaní F4, kteří stojí v čele školy a tyranizují každého, kdo se postaví proti nim. A jednoho dne u oběda se touto obětí šikany stane právě Makino, když se zastane své kamarádky. Vrazí vůdci F4 pěstí a pořádně mu vynadá.
Od té doby se pozornost F4 točí kolem Makino a Domyoujiho pomstě. A pak už to jde rychle. Makino se platonicky zamiluje do dalšího člena F4, Hanazawa Ruie, který ji párkrát pomohl z průšvihu. Domyouji se zamiluje do Makino a milostný trojuhleník je na světě!
Nejdřív není co řešit, Rui už totiž přítelkyni má. Když ale o dívku projeví zájem oba dva chlapci, nastává okamžik volby.
Všecko nakonec dobře dopadne, Makino si vybere (samozřejmě) Domyoujiho, i když ho nejdřív nemohla ani cítit.
A pak nastává další problém, a to Domyoujiho matka, které se Makino příliš nezamlouvá. Stane se pár věcí, které zamýchají kartami, a ta-dá, Domyouji odjíždí na přání matky studovat do Ameriky. Po romantickém rozloučení na letišti končí první série.


Začátek druhé série je datován rok po Domyoujiho odjezdu. Makino je nešťastná, že se jí její přítel už tak dlouho neozval, a tak když vyhraje letenky do Ameriky, rozhodne se přijet za ním a navštívit ho. Domyouji ji ovšem přivítá chladně a po krátkém rozhovoru ji pošle zase domů.
Po návratu z Japonska se Makino dozví, že je Domyouji zasnoubený. Avšak zdá se, že pro něj je to stejné překvapení jako pro ní. K jeho smůle se do něj jeho vybraná snoubenka Shigeru zamiluje a jemu nezbývá nic jiného, než prozatím se svatbou souhlasit. Když si uvědomí, že Makino pořád miluje, nastává souboj mezi oběmi dívkami, které jsou zároveň ale dobré kamarádky. Nakonec ale Shigeru uzná, že by měli být spolu a požádá otce o zrušení svatby.
Mezitím znovu probíhá soupeření mezi Ruim a Domyoujim, znovu se stejným výsledkem.
Už to vypadá, že všechno bude dobré, když Domyouji po jedné nehodě ztratí paměť. Tedy přesněji, pamatuje si všechno, jen ne Makino. Po dívčiných marných okusech přimět ho vzpomenout si, se na scéně objevuje další soupeřka (omlouvám se, zapoměla jsem jméno a nikde ho nepíšou:D).
Domyouji nabyje dojmu, že "ta nová" je jeho přítelkyně, a ona se tomu nijak nebrání.
Tak to jde dál, dokud F4 i s Makino a "tou novou" nejedou už nevím proč někam do hor. Makino se ztratí ve sněhové bouři a Domyouji ji, sám neví proč, jde hledat. Taky že ji najde, ale z nějakého důvodu se nemohou vrátit do chaty. Našli nějakou starou stavbu a schovali se vevnitř. Po téměr doslovném opakování scény s výtahem z první série si Domyouji konečně vzpomíná a všechno končí šťastně, požádáním o ruku:)


Film, který uzavírá sérii, se točí kolem příprav na svatbu. Všechno jde celkem fajn, dokud nějaký zloděj neukradne starou rodinou korunku, bez které se Makino prostě NEMŮŽE vdávat. A tak se budoucí manželé vydávají napříč světem po stopách zlodějů. Cesta se neobejde bez hádek a pochyb, zda-li je svatba tak dobrý nápad, jak si mysleli. Projedou Ameriku, skončí na pustém ostrově a nakonec je jim zděleno, že korunka je jen napodobenina a celá krádež měla být jen zkouškou, jestli spolu zvládnou žít. Očividně prošli, a tak se koná svatba, při které je paradoxně (a naprosto nepochopitelně, jak může sakra někoho oddat?!) oddávajícím Hanazawa Rui.
Poslední scéna filmu je o rok později, aby nám ukázali, že spolu vážně vydraželi a mají se pořád rádi:D


Hůůůůů, to jsem ráda, že jsem to dopsala:D Snad jsem na nic nezapoměla, ale mám pocit, že se mi někde možná trochu zpřeházel děj...O:)

Takže můj dojem z téhle dorami:
I když jsem OPĚT byla pro jiný pár, rozhodla jsem se tohle už radši nehodnotit:D Jinak příběh je chytlavý, místy vtipný, romantický a celkem nápaditý. Domyouji je tak trochu blbec a Makino je dost naivní a to dodává příběhu takovou milou atmosféru:D
Jestli se chystáte se na to dívat, připravte si i kapesníčky, protože i přes žánr komedie místy nejde neplakat!:D


Z herců:
Domyouji- Matsumoto Jun
Hanazawa Rui- Oguri Shun
Makino- Inoue Mao
a tak dál...;)

Vy co jste to viděli, komu přijde taky divný, že i rok po svatbě se oslovují Domyouji a Makino? Zvlášť když Makino už Makino vlastně není?:D

Koike Teppei - Kimi ni Okuru Uta

19. července 2012 v 17:49 | K-chan |  J-music a asijská hudba obecně
Tak dobře, přiznávám, že jsem prostě úchylná na kluky, co hrajou na kytaru:D Vlastně na muzikanty vůbec, ale stačí kytara a příjemný hlas a jsem v sedmym nebi:D

I přes tuhle skutečnost mě Koike a jeho songy "tímto výše popsaným" způsobem nezaujali, asi to bude tím, že je až moc roztomilej (^u^) na to, aby mě zaujal jako kluk/chlap:D

Koike Teppei - Kimi ni Okuru Uta

I když Koikeho jinak neposlouchám, tahle písnička je hrozně chytlavá a vždycky mi zlepší náladu:) Divný ale je, že za ty, no, měsíce, co ji znám a poslouchám, si pořád pamatuju jen to "Wakaru, wakaru...":D

Takový můj rituál;)

18. července 2012 v 16:10 | K-chan |  Ostatní
Asi bych měla založit rubriku, kam bych cpala své nezáživné myšlenky, aby se mi to nekupilo tady:D Ale pro tentokrát to překousnu;)

A o co teda jde? V podstatě o to, že miluju stříhání vlasů!:D


Některé holky nemají stříhání rády a já úplně chápu proč. Chtějí mít krásné dlouhé vlasy, pracně si je pěstují a starají se o ně a pak přijdou ke kadeřnici a ta jim ustřihne 15 cm jejich milované délky. Ne že bych to někdy zažila, já měla vlasy vždycky krátké a nestěžuji si, ale spousta mých kamarádek tímhle doslova trpí:D

Takže v čem spočívá můj rituál? No přece ve stříhání a experimentování s účesem, samozřejmě:D Mám štěstí na husté a rychle rostoucí vlasy, takže si jednou do měsíce zajdu ke své oblíbené kadeřnici, dám jí základní pokyny jako: "A modrou už ne!", zavřu oči a nechám se překvapit. Dělám to tak vždycky už asi tři roky a zatím ani jednou jsem nebyla zklamaná;) Záleží samozřejmě na zkušenostech a fantasii kadeřníka, taky že ta moje se na mě vždycky vyřádí.

Co mě na tom baví je, že nevím do čeho přesně jdu. A taky možnost změnit se zase v jinou osobu (jednou, když jsem si nechala zelenou ofinu, matka mě málem nepoznala, pomineme fakt, že otec ze mě byl na infarkt:D).

Takže já osobně se na tohle vždycky hrozně těším už nejmíň týden dopředu:D Zejtra mě to čeká, takže pokud se to povede, je docela možné, že sem přidám nějakou fotku:)

Co vy, máte rádi stříhání? Nebo ho nesnášíte? Vyjádřete se dle libosti v komentářích;)
JO, a, co říkáte na nějaký to radikální barvení vlasů (modrá, červená, ...)?

Japonské automaty aneb možné je všechno!

17. července 2012 v 19:19 | K-chan |  Zajímavosti, postřehy
Věřili byste, co všechno se dá pořídit v automatu na japonský ulicích? Zde pár příkladů :D

Robotický automat na CocaColu, to by se ještě dalo.

Automat na vajíčka, i něco takového je možné;)

Automat na SmartCar, to už se jen tak nevidí:D

V Japonsku se dá spousta věcí koupit v automatu, tenhle například prodává led.

Automat na pivo, to není tak zvláštní:)

I takové praktické věci jako deštník se dají pořídit v automatu.

Automat na instantní nudle;)

Automat na květiny, to by se mohlo občas hodit, co, pánové?:D

I oblečení Japonci mohou koupit v automatu, tenhle prodává kravaty.

Automat na boty:D

Je libo automat na zeleninu?

V Japonsku koupíte v automatu i baterie.

Automat na živé humry? O.o Bože, co ti Japonci nevymyslí:D

Zdroj obrázků: Zde


Ten poslední automat je mi nějak podezřelej:D

Udělejte si Chobits uši!

17. července 2012 v 17:18 | K-chan |  Cosplay
Našla jsem na youtube docela snadnej návod na Chiiny perseconové uši:) Vypadá to docela snadně, určitě to zkusím a pak vám sem pošlu jak to dopadlo:D


"You're Beautiful!" "Again?!"

16. července 2012 v 16:15 | K-chan |  Dorama a Anime, Manga

Tak a je to, úspěšně jsem zhlédla původní korejskou verzi Ikemen Desu Ne, nazvanou Minami Shineyo, což v korejštině znaméná totéž co Ikemen desu ne v japonštině, tedy Jsi nádherný (You're Beautiful).

I když už mám oboje kompletně zhlédnuté, nemůžu se rozhodnout, co je lepší. Korejská verze byla určitě o něco vtipnější a také byli v příběhu prvky, které v Ikemen Desu Ne nenajdete, jako třeba natáčení u bazénu.

Japonská verze se mi zase zdá víc uhlazená, víc dokončená. Všechno, co jste si museli v Minami Shineyo domyslet, zde máme emotivně a srozumitelně vysvětlené.

Korejská Go Mi Nyu je podle mě taky víc naivní a natvrdlá. Například když jí Shin Woo vyprávý příběh o dívce, která se jako chlapec přidala ke klučičí kapele, jak jí mohlo nedojít, že je to o ní?


Prostě obě verze mají něco do sebe a já prostě nemůžu říct, která je lepší. Možná, ale jenom možná, se mi více líbí Ikemen Desu Ne, hlavně kvůli části se sirotčince, která v korejské verzi nebyla.
Nakonec jsem došla k závěru, že i přes veškerou chválu na korejskou verzi, je to spíše o tom, kterou jste viděli jako první. Já viděla první japonskou a nemohla jsem si pomoct, celou dobu jsem to srovnávala a nejspíš to pro mě stratilo kouzlo, protože jsem věděla, co se stane.


Jen takovej malej postřeh na konec: Všimli jste si, že takový ty neškodný sladký řeči, co vedl Shu v Ikemen desu ne, znějí od korejského Shin Wooa skoro až výhružně?:D Zvlášť když k tomu pouštěj takovou tu napínavou hudbu:D

Death Note v reálném světě

14. července 2012 v 20:53 | K-chan |  Ostatní
Nedávno se tu objevilo video Pokémon v opravdovém životě od skupiny Smosh, Iana a Anthonyho. Dneska přidávám další, tentokrát jde o Death Note:D Opět v angličtině, ale nasmějete se dost i bez toho, abyste rozuměli:D